Hradecký dvůr Alžběty Richenzy

Hradecký dvůr Alžběty Richenzy

Jiří z Rabštejna

Jiří z Rabštejna je z milosti královny Richenzy purkrabím na hradě Jaroměři.

Rod Pluhů z Rabštejna
Jiřího rod se donedávna nazýval Pluhové z Pluhova Žďáru, jeho otec Oldřich byl purkrabím hradu a rychtářem města (Jindřichova) Hradce. Úřad poté přebral Oldřich II., starší bratr Jiřího, a pomáhal paní z Hradce s vedením panství, dokud její syn, Oldřich z Hradce, nedospěl.

Oldřich II. Pluh si později ve službách Jana Lucemburského našetřil jmění dostatečné pro koupi hradu Rabštejn nad řekou Střela, odstěhoval se na něj společně s Jiřím a změnil si přídomek. Purkrabství Hradce poté předal nejmladšímu bratrovi, Ctiborovi. Kolem roku 1319 se Oldřich II. z Rabštejna stane podkomořím Jana Lucemburského jako podkomoří, a až do své smrti roku 1341 zastává úřad zemského sudího.

Jiří a jeho cesta Hradcem
Po přesídlení rodu na Rabštejn se Jiří vydává bojovat do Polska, kde se dá do služeb Jakuba ze Špernaku a je vyslán na dvůr Alžběty Richenzy. Následně s ostatními špernackými pány pomáhá několik let jako hofmistr s vedením špernacké korouhve - až do Jakubovy smrti roku 1315.

Roku 1313 přísahá Richenze věrnost a vstupuje do jejích služeb nejprve jako poličský rychtář, později jaroměřský purkrabí. Jeho služba péčí o město zdaleka nekončí, během své věrné služby prosazuje královniny zájmy na různých jednáních a taženích v Českých zemích, Německu i Horních Uhrách, účastní se, často úspěšně, i mnoha turnajů.

Za věrné služby dostává od Richenzy právo v hlavě štítu nosit tři její růže.

Dvorského života se v čele početné družiny obvykle účastní se svojí ženou Marií Kateřinou a dvěma malými dcerami, pannou Klárkou a Annou.

 

 

 

 


Marie Kateřina z Rabštejna


Kunhuta


muzikus Adalbert


Jörgen


Záviš


Richard z Rysova


Karolína


Margita


Klára


Jana


Monika


Laura