Hradecký dvůr jako společná cesta – organizace a vybavení

Hradecký dvůr je společnost lidí snažících se o porozumění životu společnosti na počátku 14. století jak v ohledu hmotné kultury, tak společenských vztahů.

Datace projektu a tím i postav a hmotného vybavení je 1275 - 1330.

Je na každém ke Dvoru příchozím zvolit si svoji postavu a společenské postavení. Musí však být ve své postavě jak chováním, tak vybavením, přesvědčivý natolik, aby byl ostatní společností akceptován. Každý nově příchozí ke Dvoru musí mít svého garanta, který již je součástí dvorské společnosti v minimálně stejném společenském postavení. Ručí za jeho postavu, vybavení a chování u Dvora. Pokud si nově příchozí není jistý s výběrem garanta, požádá o radu kteréhokoli ze stávajících členů Dvora. Každý rád pomůže. Všechny postavy mimo okruh běžné společnosti (definované dále) podléhají schválení královnou. 

Tato pravidla vznikla proto, abychom si všichni společnou zábavu co nejvíce užili. Pokud někdo zapomene na některé z nich, je vhodné a žádoucí ho taktně upozornit. Každý má u dvora svého garanta, pána či seniora, ten je za své družiníky zodpovědný. Největší slovo mají dvorští hodnostáři, konečné pak královna. 

Struktura Dvora

Celá společnost je pro účely hry členěna hierarchicky a v této společnosti mají její členové různé postavení. 

královna

Ústřední postavou projektu je královna Alžběta, z Boží milosti královna česká a polská. Královna má ve hře absolutní právo panovníka, její rozhodnutí je konečné a nezpochybnitelné. 

hodnostáři a královniny dámy

Jádro dvora dále tvoří královnu obklopující hodnostáři, ve svých rolích zajišťující chod dvora, a jejich paní, jako nejbližší dámy královny. Mezi ostatními pány (a dámami) mají významné postavení a podle toho je s nimi jednáno. Podléhají pouze královně a jen její slovo je pro ně zavazující. Jen tito lidé mají neomezený přístup ke královně a ostatní toho mohou využít. 

domácnost královny

Zvláštní postavení má „domácnost“ královny, nejbližší sloužící starající se o každodenní život královny a jejího okolí. Slouží pouze královně a podléhají jen jejímu slovu. 

nobilita 

Hlavní část dvorské společnosti tvoří šlechtici a urozené dámy. Aby byla postava akceptována ve šlechtické roli, musí:

Mít a dobře znát jméno, erb a historii svého rodu, znát významné postavy Dvora a umět se chovat ve dvorské společnosti.

Mít alespoň jednoho neurozeného družiníka (ať už muže nebo ženu).

Vlastnit adekvátní vybavení – oděv pro všední a sváteční nošení, praporec se svým erbem, vybavení pro stolování. Pro účast v bojové části hry vlastnit adekvátní výzbroj a výstroj.

Pro reprezentaci svého rodu mají urozené dámy i pánové erbovní přehozy (typicky rozměru  50 x 70 cm), které se používají na tribunách, při hostinách apod.

Praktickým vybavením šlechtice do hry je také pečetidlo.

Ani šlechtici si nejsou všichni rovni, někteří mají jen málo neurozených služebníků, jiní mohou být hlavami velkých domů s řadou urozených družiníků. Takoví pak mají ve společnosti větší váhu a jsou pro účely projektu označováni jako korouhevní páni. Všichni však uznávají slovo královny a jejích hodnostářů.

měšťané, svobodníci, obchodníci 

Nejsou urození, přesto nad sebou v projektu nemají pána – šlechtice. Dbají však všech pravidel, znají dobře své postavy a jejich postavení ve společnosti. Ve svých rolích respektují vyšší společenské postavení šlechticů, byť jim nepodléhají. Podléhají královně, případně pánovi svého města. 

klérus

Příslušníci kléru mají v projektu zvláštní postavení a vlastní hierarchii. Vytvoření nové církevní postavy podléhá souhlasu a konzultaci stávajících církevních hodnostářů Dvora. 

poddaní

Poddaní tvoří početně největší část společnosti Dvora. Všichni šlechtici si váží svých družiníků, protože jsou jim oporou a základem jejich družin. Družiník zaujímá konkrétní místo v hierarchii své družiny, ani družiníci si nemusí být všichni rovni. Nákladnost a kvalita vybavení družiníka se odvozuje od  postavení v hierarchii družiny a od postavení  jeho pána v hierarchii Dvora. Dobře ztvárněná neurozená postava je pro hru cennější a společností respektovanější než špatně vybavený šlechtic. Pro účast v bojové části hry i poddaný vlastní adekvátní výzbroj a výstroj. Každý poddaný zná dobře svého pána a plně podléhá jeho rozkazům. Neznamená to však, že jsou pro něj závazné pokyny jiných pánů. Bez výhrad u Dvora respektují pokyny dvorských úředníků a samozřejmě královny. 

členové cizích dvorů 

Zvláštní část účastníků hry tvoří členové cizích dvorů a projektů, včetně zahraničních účastníků. Dvůr je těmto hostům otevřen za předpokladu, že dodrží všechna pravidla Dvora. Přítomnost všech těchto uskupení u Dvora podléhá schválení královnou. 
 

Výstrojní podmínky

Oděv musí odpovídat společenskému postavení nositele a datací bezvýhradně spadat do období 1275-1330 a do kulturního okruhu střední a západní Evropy. Exotické oděvní součásti jiných kulturních okruhů a další výjimky lze použít pouze u schválených postav.
 

Struktura oděvu

Mužský oděv se skládá ze spodní vrstvy – bruchů obvykle délky ke kolenům, košile s dlouhým rukávem a dělených uvazovaných nohavic se zúženým dolním koncem s páskou pod chodidlem nebo celistvou chodidlovou částí. Přes košili se obléká svrchní oděv, přes něj pak další vrstva – gardecorps, karnáč, plášť. Důležitou součástí oděvu jsou doplňky – kápě, klobouky, opasky, taštičky, šperky atd. opět odpovídající společenskému postavení nositele.

Délka mužského oděvu (i po přepásání) musí být minimálně pod kolena u všech společenských vrstev. 

Ženský oděv se skládá ze spodní vrstvy (košilky na ramínka nebo jen košile), základního a svrchního oděvu, případně další vrstvy. Důležitou součástí oděvu jsou doplňky – účesy a jejich součásti, pokrývky hlavy, opasky, taštičky, šperky atd. opět odpovídající společenskému postavení nositelky.

Svrchní sukně ženského oděvu by měla dosahovat až k zemi. U reprezentačních a módních oděvů je to podmínkou, oděvy žen při práci mohou být upravené tak, aby umožňovaly práci vykonávat. 

Obuv by měla tvarově odpovídat období datace projektu, preferovány jsou převracené střevíce s koženou podešví. 

Dětské oděvy odpovídají svojí strukturou zjednodušeným oděvům dospělých. U dětí do 10 let jsou tolerovány barevně a tvarově nevýrazné moderní boty, v případě zvlášť nepříznivého počasí holínky nevýrazné barvy. 

Jednotlivé součásti oděvního kompletu si musí datačně i svojí bohatostí odpovídat a tvořit celek. 

oděvní materiály

Preferovány jsou doložené přírodní materiály (len, vlna, hedvábí, kopřiva a směsi (barchet apod.) v odpovídajícím zpracování). Nedobové směsi jsou tolerovány s ohledem na dobový vzor a charakter tkaniny. 

Luxusní kožešiny jsou vyhrazeny pouze postavám, které si je mohou dovolit. Oděvy podšité hermelínem patří pouze osobám královského rodu. Hermelínové lemy na reprezentačních oděvech smějí mít i nejvýše postavení dvořané ovšem se souhlasem královny. Popelkové oděvy nebo přikrývky smějí mít jen vysoce postavené osoby. 

na co si dát pozor (odívání)

Výstřední moderní účesy a nepřirozené barvy vlasů musí být zakryté stejně jako piercing a náušnice či výrazné tetování, umělé a výrazně nalakované nehty a další nedobové ozdoby. 

Výrazné moderní líčení není žádoucí.

Moderní brýle se nesmí nosit viditelně. Pokud někdo ze zdravotních důvodů nemůže nosit kontaktní čočky, jsou tolerovány středověké obroučky s moderními skly. 

Nedobové součásti oděvu, pokud takové někdo nosí, nesmějí být nikdy spatřeny, ať už při převlékání, koupání či oblékání do zbroje. 

I zavití neurozených musí odpovídat dataci 1275-1330, pozor na zavití charakteristické pro 15. století, dva dlouhé copy, či svislé copy 40. let 14. století. 

 

Tábor a kuchyně

tábor

Tábor se staví obvykle se stanem královny v centru a hlavní ulicí k němu směřující. Stavbu a uspořádání tábora řídí určený lagermeister, jeho slovo je závazné.

Tábor se obvykle staví postupně v pořadí, jak jednotliví účastníci přijíždějí. Je zakázáno nechávat volná místa podél hlavní ulice pro později přišedší.

Do vytyčené ulice nesmí zasahovat žádná část stanu, ani lanoví.

Mít stan u hlavní ulice je výsadou, se kterou jsou však spojeny některé povinnosti. Stan umístěný u hlavní ulice obvykle patří významnému nobilovi. Musí být dobově vybavený a řádně označený erbem majitele. Každý stan se vchodem do ulice musí být za šera a za tmy osvětlený. Osvětlení musí být bezpečné a požární riziko snížené na minimum. Doporučené je použití LED svíček (za podmínky, že je použita taková svíčka a lampička, kde to není na první pohled patrné). Pokud je použita svíčka s ohněm, musí být lampa pro ni bezpečná a pod ní ještě putýnka s vodou jako protipožární opatření.

Součástí většího tábora obvykle bývají označené hasné body s profesionálními hasicími přístroji, toto opatření však povinnosti putýnek nezbavuje. 

jídelny

Jídelny se staví podle pokynu lagermeistera těsně k sobě v pořadí, jak jednotliví účastníci přijíždějí.

Je zakázáno nechávat volná místa pro později přišedší. Je třeba respektovat vytyčené ulice pro příchod ke kuchyním.

Jednotlivé tabule v jídelně by měly být označeny erbem seniora. 

kuchyně

Kuchyně se staví postupně, jak jednotliví účastníci přijíždějí, podle pokynů „správce královnina dřevníku“. Ten dbá na uspořádání kuchyní, dostatečnou šířku kuchyňské ulice a především na distribuci dřeva. Je zakázáno odnášet ze společné hromady dřevo pro tvoření zásoby ve vlastních kuchyních.

Každá kuchyně musí být řádně označena erbem seniora.

Nedobové vybavení kuchyní musí být po celou dobu provozu kuchyní zakryté a to i sáčky na mouku, lahve s olejem apod.

Kotle s nedobovým barevným smaltem jsou tolerovány, ale musí mít poklice.

Bez ohledu na typ ohniště je povinností při stavbě kuchyně šetrně odstranit drn, uchovat ho a po zbourání kuchyně ohniště zlikvidovat a drn vrátit na své místo. 

hlídky

V nočních hodinách táborem prochází stanovené noční hlídky. Každý z přítomných pánů považuje za čest podílet se na zajištění hlídek. Hlídky dohlíží na pořádek v táboře, bezpečí přítomných a jejich vybavení a na požární bezpečnost. Poslední hlídka budí jednotlivé kuchařky ve stanech označených visící vařečkou. V případě napadení tábora v rámci hry hlídka zajišťuje prvotní obranu, budí kapitána královniny stráže, dvorského maršálka a burcuje ozbrojence do boje. Hlídky vždy chodí po dvojicích proti sobě skrze celý tábor a přilehlé parkoviště.
 

Na co si dát pozor (moderní vybavení)

Stany s nedobovým vybavením musí být uzavřené, je třeba dávat pozor na moderní vybavení viditelné pod okrajem plachty stanu.

Moderní vybavení kuchyně včetně nádob a obalů na suroviny musí být neustále zakryté (pomocí látkových sáčků, dřevěných dóz, krabic atd.).

„Kredence“, tj. dřevěné police na kuchyňské vybavení jsou tolerovány v kuchyních, neměly by se vyskytnout v reprezentativních prostorách, v  jídelně, na tribunách atd.

Výstřelky ve vybavení, ať už cizí provenience či podle unikátních nálezů, lze používat jen výjimečně a v odůvodnitelných případech.

Na většině akcí bývá stanovena doba „kostýmové povinnosti“. Během této doby je povinné chovat se dle pravidel ve svých dobových rolích, mít na sobě odpovídající odění, mít uklizené a zakryté všechny nedobové předměty. Během doby „kostýmové povinnosti“, pokud není určeno výslovně jinak, je zakázán vjezd do tábora autem. 

 

Hradecký dvůr jako společná cesta – chování a hra

projekt Dvora a hraní rolí

Kromě hmotné kultury je prožitek ze života středověké společnosti druhým hlavním cílem projektu Dvora.

Již od samého vzniku projektu se snažíme představovat kultivované dvorské prostředí, jehož hlavní osou je dvorný vztah pána k dámě. Služba dámě je ve dvorském prostředí očekávaná samozřejmost. Dokonalý rytíř dokáže splnit přání dámy ještě dříve, než ona je vysloví. Ani velmi dvorné chování však nutně neznamená, že se daný pán o dámu, které poskytuje dvornou službu, uchází.

Nejvýznamnější dámou u Dvora je královna, je středobodem všech vztahů a všichni se ucházejí a soupeří o její přízeň. Ve všech ohledech má královna poslední slovo a ve vztazích je nedotknutelná.

postavy

Je na každém ke Dvoru příchozím, zvolit si svoji historickou postavu (ať už doloženou nebo fiktivní), jejíž součástí je postavení v hierarchii středověké společnosti a tím i v hierarchii společnosti Dvora.

Musí však být ve své postavě jak chováním, tak vybavením přesvědčivý natolik, aby byl ostatní společností akceptován.

Bez ohledu na realitu, volbou svojí postavy a jejím akceptováním ostatními každý souhlasí se svým postavením v této hierarchii a zavazuje se jej respektovat.

Ve své roli se každý snaží být maximálně uvěřitelný a chovat se tak, jak odpovídá charakteru jeho postavy nebo požadavku hry. Charakter historické postavy se nemusí krýt s reálným charakterem jejího nositele (!).

Svou historickou postavou se každý stává oblečením se do svého historického oděvu. Od  té chvíle bývá oslovován jménem své postavy, chová se a jedná podle jejího charakteru a je respektováno jeho společenské postavení.

Každá postava v hierarchii má svého seniora (poddaní pána a paní, páni královnu). Jejich slovo je pro ně závazné. Jeho nerespektování během hry je možné, má však herní důsledky. 

bezpečnost

Cílem hry je především zábava všech zúčastněných. Pokud se někdo během hry ocitne v situaci, která mu je nějakým způsobem nepříjemná, má vždy možnost pomocí různých mechanik dát to najevo. Za jakékoli situace, v případě nebezpečí, výrazného osobního diskomfortu apod. má každý možnost zastavit hru nahlas a zřetelně vysloveným slovem „STOP“. V té chvíli jsou všichni v okolí povinni zastavit nepříjemnou situaci a dotyčnému pomoci.

Na každé z akcí bývá obvykle přítomno několik lidí se zdravotnickým vzděláním a vybavením. V případě potřeby skutečné zdravotnické pomoci se voláním „ZDRAVOTNÍK“ přivolá skutečná pomoc a zároveň zastaví hra.

Účastníci soubojů, bitev a šarvátek mladší 18 let musí mít na akci písemný souhlas zákonného zástupce a jejich účast být schválena organizátorem akce. 

kostýmová povinnost

Doba „kostýmové povinnosti“ platí nejen na hmotné vybavení, ale také na hraní rolí. V době kostýmové povinnosti je zakázáno veřejně mluvit o moderních tématech, používat moderní techniku, zpívat výrazně moderní písně,  kouřit na jiných než vyhrazených místech mimo tábor atd. Lze  tak činit buď v soukromí mimo dosah všech ostatních,  nebo na místě vyhrazeném pro kuřáky. V případě, že toto pravidlo někdo během hry poruší, je slušností ho na prohřešek nenápadně upozornit. 

dvorné chování

Je základní povinností i vizitkou a známkou vychovanosti každého pána, když umí projevit úctu dámě, když jí dokáže prokazovat dvornou službu, ať už jde o dolití poháru, pomoc s usedáním ke stolu či prostý doprovod při chůzi.

Láska a její oslava je jedním ze základních kamenů dvorského života. Je žádoucí projevovat sympatie chované k dámě, jsou projevem ušlechtilosti rytíře. Páni a dámy si prokazují vzájemnou náklonnost i veřejně, podávají si poháry s nápoji, nechávají si vzájemně předčítat básně, předávají si drobné dárky nebo květiny a to jak pán dámě, tak i dáma pánovi. Je běžné pro pána před dámou pokleknout, nebo jí projevit úctu políbením ruky.

Pokud pán potřebuje nějakou službu, požádá o ni svého panoše nebo někoho ze služebnictva. Jedinou výjimkou je služba dámě, která není hanbou ani pro nejurozenějšího pána. 

rytířství a ctnosti

Pro urozené pány, kteří se účastní bojové části hry , bývá jednou z nejvyšších poct, o kterou mohou usilovat, získání rytířských ostruh. Prokazují tak své kvality a obřadem pasování se zavazují ctít rytířský ideál. Rytířskými  ctnostmi jsou pro ně chrabrost a neohroženost v boji, loajalita svému senioru, dvornost vůči urozené společnosti, víra v myšlenku křesťanství a štědrost v nelpění na pozemských statcích. Tyto ideály spojuje pojem cti, kterou má každý pouze jedinou.  Ideální rytíř by raději zemřel, než by si svou čest pošpinil. Pasovat druhého může pouze, kdo  sám je pasovaný. Jen v  nejvzácnějších případech mohou být pasováni neurození, kteří jsou pak tímto obřadem pozvednuti mezi šlechtu.

duchovní život

Duchovní stránka je důležitou součástí středověké společnosti. Proto je i účast na bohoslužbách samozřejmou součástí každodenního života urozených postav i ostatních, kteří v tu chvíli nemají pracovní povinnosti. Pro účast na bohoslužbách není nutné být v reálném životě věřícím. Nepřítomnost urozeného pána či dámy na společné bohoslužbě může být chápána jako sdělení a mít herní důsledky. 

život neurozených postav 

Smyslem života neurozených je v rámci hry práce a služba ve prospěch jejich pána. Prokazují mu úctu a jsou mu oddáni, poslouchají jeho příkazy. Pokud tak nečiní, mohou nést za své chování herní důsledky. Přesto neurození mají i své vlastní zájmy a motivy, které, pokud  jsou dobře zpracované, obohacují hru.

Níže postavení v hierarchii by se měli vždy chovat uctivě k výše postaveným, neznamená to však, že pán má právo udílet rozkazy poddaným jiného pána.

Pán se na oplátku chová s respektem ke svým poddaným, cení si jich, chrání je a je za ně zodpovědný, což dává patřičně najevo.

život urozených postav

Smyslem života urozených postav je dobře reprezentovat a rozvíjet svůj rod. V rámci hry tedy nejen starat se o své poddané a vlastní zisky, ale především být vidět - účastnit se dvorského života a politiky s cílem dosáhnout přízně královny a jejího okolí. Páni toho mohou dosáhnout politikou i úspěchy v boji, urozené dámy pak touží dostat se mezi ty, které doprovázejí královnu.

život královny a jejího okolí

Královna je smyslem existence celého dvora, nejvyšší postavou, ke které všichni vzhlíží. Vládne dvoru obklopena nejbližšími úředníky, jejichž povinností je vykonávat královnina rozhodnutí, a dámami, které ji doprovázejí, poskytují jí pomoc i zábavu. Královna naslouchá svým poddaným a spravedlivě rozhoduje jejich spory, přijímá návštěvy a hosty, pořádá zábavy pro své dvořany. Je hybatelkou dvorského života a politiky. Za to jí všichni členové dvora vyjadřují úctu, bez ohledu na své společenské postavení.

Přízeň královny je pro každého největší odměnou a smyslem jeho přítomnosti u dvora. Proto se pánové i dámy snaží získat královninu pozornost a tím významnější postavení u dvora pro sebe i svůj rod.
 

oslovování a pozdravy

Neurození se oslovují jménem.

Urozený se oslovuje přídomkem „pane z…“, „urozený pane z…“ nebo důvěrněji jménem, „Pane Petře“. Podobně se oslovuje urozená dáma.

V případě dvorské služby lze hodnostáře oslovit jeho úřadem „pane stolníku“.

Urozeným postavám, a to ani královně, se nevyká. Ve snaze zdůraznit úctu lze použít nepřímé oslovení „bylo by nám ctí, kdyby paní hofmistryně přijala pozvání…“ – i ve chvíli kdy se obracíme přímo k ní.

Neprovdané dívky se oslovují jako „panna“, „panno Eliško“.

Pro královnu se používá oslovení „paní královno“, „naše paní“, „urozená paní královno“.

Církevní hodnostáři se oslovují „otče“, příslušníci řádů „bratře“, „sestro“. 

Pokud prochází královna, je povinností prokázat jí úctu úklonou. Při oficiálních příležitostech a slavnostech pokleknutím.

Pokud královna vstává od stolu, nebo přichází, vstávají i ostatní stolovníci. Stejným způsobem lze prokazovat úctu i jiným významným postavám. 

Urození pánové a dámy si často vyměňují pozdravy, pozvání k návštěvě, ke stolu, ochutnávky pokrmů a podobně, ať už jako politické gesto nebo projev přátelství. Odmítnutí takového pozdravu či pozvání se obvykle považuje za urážku a má herní důsledky. 

 

Herní ekonomika

Během hry bývají často zprostředkovány nákupy zboží, služeb, taxy královniných úředníků, úplatky a daně pomocí replik historických mincí. Nejmenší a nejběžnější používanou mincí je jeden haléř (parvus), kterých je potřeba dvanáct do jednoho stříbrného groše používaného pro větší transakce. Dvanáct grošů tvoří zlatý florén. Florény jako cizokrajné platidlo bývají viděny jen vzácně a ne všichni jsou ochotni je k platbě akceptovat. Pro větší převody majetku v rámci hry se dále používají fiktivní stříbrné hřivny, jedna hřivna má hodnotu 60 grošů. Hřivny se vyskytují zapsané ve smlouvách, směnkách atd. Ceny zboží a služeb i systém ekonomiky popisuje zvláštní dokument, podrobnosti a  doporučení pro počáteční hotovost jednotlivých postav bývají  určeny na začátku konkrétní hry.