Zuzana se narodila jako druhá dcera měšťanů. Otec dodával závoje urozeným dámám na místním panství a když se naskytla příležitost, domluvil sňatek sotva dospívající Zuzany se stolníkem Josefem. Stolník Josef byl už starší muž, který sloužil mladé paní Matyldě i jejím rodičům mnoho let. Zuzana z toho neměla velkou radost, ale neměla na vybranou. I když se časem mezi ní a Josefem rozvinulo přátelství, děti se jim mít nepodařilo. 

 

Několik let po svatbě Josef doprovázel své pány na cestách po Čechách. Kdo ví, jestli se připletl někam, kam neměl nebo jestli snědl jídlo nastražené pro své pány. Jisté je, že už se z té cesty za Zuzanou nevrátil. Zuzana ho oplakala, jak se na slušnou a řádnou manželku patřilo a protože Josef zemřel ve službách svých pánů, rozhodli se i ji ponechat ve svých službách. 

 

A tak se Zuzana, stále bezdětná, stala komornou mladé paní Matyldy. Se svou paní si výborně rozuměla. Už jako manželka Josefa se mnoho naučila a svou novou roli komorné si velmi rychle osvojila. Co bylo potřeba zařídit, Matylda se na ní mohla ve všem spolehnout. A když se paní Matylda po svatbě stěhovala na Lichtenburk, Zuzana se stěhovala s ní. 

 

Zuzana si svou prací a spolehlivostí zasloužila důvěru své paní. Byla jí oporou, když Matyldu postihly osobní tragédie.