Bohuslav II. „Bušek“ z Boru a ze Švamberka

erbu stříbrné labutě se zlatou zbrojí na červeném poli.

Na dvoře královny vdovy Alžběty Richenzy působí jako vyslanec jeho milosti krále Jana z Lucemburku. Bušek je čestný, trochu impulzivní, ale vždy se snaží jednat v nelepším zájmu svého krále a svého rodu. Je držitelem úřadu plzeňského popravce. Rodovým lénem je mu město Bor, ale sídlí na kamenném hradě Švamberku. Má ženu, dva syny a dceru.

Historická fakta:

Bohuslav II. „Bušek“ ze Švamberka se roku 1311 zúčastnil korunovace Jana z Lucemburku českým králem, přičemž během obřadu nesl nad králem korunu (podle Olšovského – Laboutky), současně byl novým králem pasován do rytířského stavu. Byl také r. 1312 ustanoven popravcem plzeňského kraje, a tedy disponoval nejvyšší krajskou trestní mocí včetně útrpného a hrdelního práva).

Po otci vlastnil panství Bor a hrad Krasíkov (též zvaný Švamberk či Schwanenberg).

Jeho otcem byl Bohuslav z Boru a ze Švamberka, který se zúčastnil r.1257 bitvy u Mühldorfu a r.1260 bitvy na Moravském poli. V letech 1272-1275 byl purkrabím na Přimdě. Za Václava II. v letech 1285-1286 byl komorníkem (podkomořím) plzeňským a roku 1306 opět purkrabím na Přimdě. V roce 1310 byl jedním z dvanácti členů poselstva k římskému králi Jindřichovi VII. kvůli sňatku králova syna Jana s Eliškou Přemyslovnou. Podílel se nemalou měrou i na samotné korunovaci Jana Lucemburského r. 1311.

Literatura:

Jánský, J. 2006: Páni ze Švamberka. Pětisetletá sága rodu s erbem labutě.

Olšovský – Laboutka, J. 2004: Dějiny Duninů a Švamberků. Heraldika a genealogie 37, 147 – 235.