Macek, řečený Mnich, hradecký purkrabí 

Macek, zvaný Mnich, kastelán na hradě Hradci (Maczko dictus Monachus castellanus castri Greczensis) v době královny Richenzy je k historicky doloženou postavou.

Hradecký purkrabí byl držitelem vysokého dvorského úřadu, jehož prestiž a význam umocňovala skutečnost, že mezi lety 1308-1318 (1320) bylo město Hradec nad Labem sídlem dřívější české a polské královny Alžběty Richenzy, což Macka neformálně povyšovalo nad ostatní purkrabí Richenziných věnných měst Chrudimi a Jaroměře, fakticky byl nejspíše prvním mezi rovnými, slovy římského práva. S ohledem na držený úřad lze předpokládat, že měl k hradecké královně velmi blízko a s ohledem na svou působnost patřil k jejímu nejbližšímu okolí.

Jméno Macka, řečeného Mnich, známe ze dvou listin z let 1312 a 1320, v nichž je uveden jako svědek. Není zjevné, zda se jednalo o šlechtice, nebo snad patricije. Neznáme ani Mackův původ a poměry, ani jeho erb. To dává jeho nynějšímu představiteli volný prostor pro vykreslení postavy, známé pouze jménem.

   

Náš Macek tedy vystupuje jako druhorozený syn vladyky z Nasavrk, který část života dlel na studiích v Anglii – odtud pak neobvyklé přízvisko „Monachus“ (Mnich). V Anglii také potkal svou nastávající a oženil se. Mladá rodina záhy zplodila potomka, avšak šťastný rodinný život vzal za své poté, co Mackova manželka nepřežila porod druhého syna. Raněn bolestí vrátil se Macek z Anglie, kde mu zesnulou choť vše připomínalo, i s oběma syny zpátky do Čech a šťastným řízením osudu, ale i díky svým ambicím, odvaze, vzdělání a rozhledu, nalezl prostřednictvím podpory pana Rajmunda z Lichtenburka uplatnění v Hradci nad Labem, kde se stal purkrabím. V této službě Macek setrval i poté, co se k Bohu se odebral také jeho starší bratr, a on zdědil rodnou tvrz v Nasavrcích. Macek, řečený Mnich, bdí ostřížím zrakem nad veškerým děním na hradeckém hradě a jeho rámě je královně Richenze vždy pevnou a spolehlivou oporou.