Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou

Název řádu: Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou

(Křížovníci, Křížovníci s červenou hvězdou, Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella in pede pontis Pragensis, Ordo sacrorum ac militarium Crucigerorum cum rubea stella, Canonici Regulares Sanctissimae Crucis a stella rubea, Crucigeri cum rubea stella, Crucigeri stellati, Stelliferi)

Zkratka názvu:

O. Cr., O. Crucig.

Znak:

Původně rovnoramenný červený kříž na černém plášti, od roku 1252 doplněný dole o červenou hvězdu. Objevuje se i kříž tlapatý.
V průběhu 17. století převládá kříž kotvicový a teprve počátkem a hlavně v průběhu 18. století převládl kříž osmihrotý, obecně zvaný maltézský.

Řehole:

sv. Augustina

Charakteristika řádu:

Vznikl ze špitálního bratrstva a staral se o nemocné, chudé i poutníky, avšak většína jeho špitálů a hospiců zanikla za husitských válek.
V souvislosti s relativním poklesem počtu duchovenstva, došlo k postupnému přetvoření špitálního řádu v řád řeholních kanovníků, jejichž hlavní činností je duchovní správa v inkorporovaných farách. Řád však dodnes finančně podporuje čínnost řady nemocnic, ačkoliv sám žádnou nespravuje.

Organizace:

V čele řádu stál zpočátku mistr, později velmistr a generál, jemuž pomáhala při řízení řádu rada, kterou tvořili probošt na Hradišti sv. Hypolita nad Znojmem, probošt v Chlumu sv. Máří, komtur u sv. Václava v Mostě, komtur u sv. Bartoloměje v Chebu a od roku 1733 také komtur u sv. Karla Boromejského ve Vídni. V čele pražského domu stojí převor (za dob postulace s titulem generálního převora, od roku 1694 s titulem převor konventu – prior domus). Jeho zástupcem byl podpřevor (subprior). Dalšími důležitými funkcemi byli sekretář (secretarius ordinis), provizor konventu, novicmistr (magister novitiorum), spirituál juniorátu (spiritualis juniorum), knihovník (bibliothecarius) a důchodní (quaestor domus). V čele komend stáli komendátoři (komtuři), kteří byli zodpovědni za chod a správu špitálu a také za duchovní správu v inkorporovaných farách. Nejvyšším řádovým orgánem je generální kapitula (capitulum generale), která musí být svolána alespoň jedenkrát za pět let.
Své hlavní sídlo má řád v Praze při kostele sv. Františka na Starém Městě. Tomuto domu, jenž je zároveň sídlem generálního představeného – velmistra, podléhají další řádová sídla – proboštství (Hradiště sv. Hypolita u Znojma, poutní místo Chlum sv. Máří), komendy (vídeňská, mostecká a chebská) a farní domy v řadě míst, kde se řád ujímá duchovní správy.
V současné době je vedení řádu svěřeno apoštolskému delegátu. V čele pražského konventu stojí převor.

Vznik řádu:

Řád se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného roku 1233 sv. Anežkou Českou (asi 1207 – 1282), jakožto součást jí budovaného klášterního komplexu při kostele sv. Haštala v Praze Na Františku. Roku 1237 papež Řehoř IX. povýšil bratrstvo na řeholní řád. Po osamostatnění bylo první řádové sídlo při kostele sv. Petra Na Poříčí a od roku 1252 se řád usadil při kostele sv. Ducha u paty Juditina mostu. Sem byl přenesen i řádový špitál, zvaný špitálem sv. Františka z Assisi (také řádový kostel při něm byl později zasvěcen sv. Františku), a zde vznikl hlavní dům křižovníků, kteří od roku 1252 používali jako řádové znamení červené hvězdy s červeným křížem. Řád tedy vznikl jako domácí obdoba tehdy hojně zakládaných rytířských a hospitálních řádů a brzy se rozšířil i na území Moravy, Slezska, Polska i Uher. Mimořádného vzestupu došel řád za Václava I. Křižovníci se usazovali při zvláště významných kostelích, ujímali se duchovní správy a přijímali i závazek zřizování a správy špitálů.
Největší rozkvět spadá do období vlády Karla IV. K nejvýznamnějším předhusitským komendám patřily vedle Prahy Stříbro, Most, Litoměřice, Cheb, Klatovy, Ústí nad Labem, České Budějovice, Písek, na Moravě proboštství Hradiště sv. Hypolita u Znojma. Většina z nich zanikla během husitských válek. Důležitými byly i komendy slezské, z nichž nejstarší vznikla ve Vratislavi a odtud pak byly založeny Boleslav, Svídnice, Lehnice, které zanikly sekularizací v roce 1810.
Významnou roli sehrál řád při obnově pražského arcibiskupství, kdy v letech 1561 – 1694 velmistr řádu zastával úřad arcibiskupa.
II. ani III. řád nevypátrány (s největší pravděpodobností neexistují).

Řádoví světci:

Hlavní patronkou je sv. Anežka Česká (liturgický kult řádu povolen už ve středověku, blahořečena 1874, svatořečena 1989).
Další patroni: sv. Augustin (autor řehole), sv. Helena, (sv.) Konstantin Veliký, císař Heraklios (souvisí s úctou ke sv. Kříži, zejm. jeho Nalezení a Povýšení), sv. Florián, sv. Jan Nepomucký a ostatní čeští patroni.

Významné domy v českých zemích:

Hradiště sv. Hypolita nad Znojmem získáno r. 1240
Stříbro (špitál sv. Alžběty) získáno r. 1243
Most získáno r. 1253
Cheb získáno r. 1271
Klatovy získáno r. 1288
Chlum sv. Máří získáno r. 1383

Literatura:

Bělohlávek, Václav: Dějiny českých křížovníků s červenou hvězdou, Praha 1930.
Buben, Milan: Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou, Praha 1996.
Buben, Milan: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích, I. díl., Praha 2002.
Rok se svatými, Kostelní Vydří 1994.