O nejpokornějším králi a pyšné princezně

Napsal a na Turnaji 2022 přednesl Petr z Posadowa

1. 

   O nejpokornějším králi a pyšné princezně1Já nejsem Marchaut2, abych tu zpívalna krále-rytíře s úctou se díval3.Povím příběh o jiné letoře.O králi, královně, pýše a pokoře4.Zemřel král Rudolf5na divnou chorobu6.Jen co byl narychlouložen do hrobu7,na sněmu zemském8princezna9zapláče10:Jsem dcera Přemysla11, pravnučka Oráče12!Pokoř se rytíři, pokoř se pane,po tváři princezny slzička kane13.Obličej brunátní, třesou se oknapohárek hořkosti vypiješ do dna.Co na tompánové, že krále máme14sveřepost princezny všichni tu známePokorně stavové sehněte hlavy,o změně císaři pošlete zprávy.15Odpověď císaře princeznu zklamala,popravdě na chvilku do mdloby padala.1Báseň byla napsána pro turnajské klání trubadúrů,Turnaj Hradeckého dvora, Jaroměř, 2022.2Guillaume de Machaut, nejvýznamnější francouzský trubadúr 14. století (cca. 1300-1377), působil nadvoře Jana Lucemburského (i jako notář a sekretář),o kterém takévícekrátveršuje.3Krále JanaMarchautoslavuje např. vbásniJugement du roy de Behaigne(před r. 1346), čiPřátelskáútěcha(Petrů, E.Marečková, D.ed.:Rytířské srdce majíce: česká rytířská epika 14. století. Praha: Odeon,1984).4Tématem klání trubadúrů bylo „odpuštění a pokora“ případně „rozdíly mezi mužem a ženou“.5První Habsburk na českém trůně, (1281-1307),syn rakouského a štýrského vévody Albrechta I.Habsburskéhoa druhý manželhradeckékrálovny Alžběty.6Rychlá smrt je přisuzována úplavici (Lutovský, M.,Bravermanová, M.:Hroby a hrobky našich knížat,králů a prezidentů. Praha: Libri, 2007. 223 s.)7Bravermanová, M.,Březinová, H.,Voda, P.:Nová rekonstrukce pohřebního oděvu Rudolfa I. (IV.)Habsburského, zvaného Kaše. Archaeologia historica. 2019, roč. 44, čís. 1, s. 459–475. ISSN 0231-5823.8Ve skutečnosti se nejednalo o oficiální sněm, ale o setkání „moudrých mužů, kterým nebyl lhostejnýosud království“. Podrobněji viz poznámky ke kapitolám XCI-XCVI,Zbraslavská kronika:Chronicon aulaeregiae. Praha: Svoboda, 1976. Členská knižnice (Svoboda)str. 450-4519Eliška Přemyslovna, páté dítě Václava II. (1292-1330)10Kprincezniným sklonům kpsychické labilitě, která je vtomto textu častěji zmiňována,viz textsamotné kroniky vkapitolách LXXXVI a LXXXIX i poznámky knim, tamtéž, str. 159, 169, resp. 446-44711Jde o symbolický odkaz narodovou tradici, slavnéhoděda, Přemysla Otakara II. (1233-1278), veskutečnosti je Eliška dcerou Václava II (1275-1305).12Odkaz na mýtického zakladatele rodu Přemyslovců, poprvé zmíněn vKosmově kronice(1119-1125), opravosti starší zmínky, tzv. Kristiánovy legendy (10. stol.) se vedou spory.13O tom jak „často upadalavpláči a vzlykavém nářku takřka vnepříčetnost“ píše Zbraslavský kronikářnapři. vkapitole LXXXVIII (str. 166).14KrálemČeského království je vté době Jindřich zKorutan (1265-1335), manžel Anežky Přemyslovny,právoplatně zvolený králem, jeho slabá vláda však vedla kpraktickému rozvratu země. Šusta, J.:Českédějiny2. V Praze: Jan Laichter, 1939. Laichterůvvýbor nejlepších spisů poučných.str. 56-61.15Nešlo o první zprávu císaři, možná změna na českém trůně byla předjednána výpravou opatů KonrádaZbraslavskéhoa Heidenreicha Sedleckého vsrpnu1309. Tatodalšívýprava se odehrála vlednu 1310 podvedením Jindřicha zRožmberka, Albrechta ze Žeberka a Fridricha ze Šumburka.

2. 

   Co si to myslí? Bůh je mi svědek,Walrama16nechci, vždyť je to dědek!17Pokoř se císaři, pokoř se králi,stříbrná princezna přijela z dáli18:Obličej brunátný, hlas třese okna,pohárek hořkosti vypiješ do dna.Císař se napiltrpkého vína19,a za stříbro českénabídl syna!Po svatbě20cestanešla dle plánu21myšlenka na úspěchse ocitla vpánu.22Ve sněhu23před branou stanuje král,Jindřicha posádka ho nepustí dál24.Pokoř se králi, pokoř se pane,královně po tváři kroupa se kaneBrunátnou tvář halí vlněný šálDej jim, co chtějí, jsi český král!In castrisad Pragam25sepsána listina26šest tisíc hřivenstříbrná jistina27U nohou vdovy klečí s ní král,28to,aby králem vůbec se stal.16Císař Jindřich VII. nabídl pánům za krále svého bratra, Walrama (1280?–1311) zrůzných důvodů(Šusta, str. 117-118).17Walram byl vté době o cca 12 let starší než sedmnáctiletá Eliška, stěží však někdo bral ohled naprinceznin názor, šlo spíše o vypočítavost sebevědomých šlechticů a snahu mít mladého, nezkušeného, atedy snad snadněji manipulovatelného krále.18Císař Jindřich VII. byl ochotný kústupkům zjevně ve snaze získat přístup ke Kutnohorskému stříbru.19Že jednání nebyla jednoduchá a císař byl nucen kmnoha ústupkům dokazují nejen privilegia, kteráudělil jednotlivým členům vyjednávacího týmu, ale především tzv. inaugurační listina obsahující řaduzávazků omezujících faktickou mocnového krále (Šusta, 2, str. 128-131, resp. 131 pozn.3)20Ve Špýru, zřejmě 31. srpna–1. září1310.(Šarochová, G.:Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský:1.9.1310 : sňatek z rozumu. Praha: Havran, 2002. Dny, které tvořily české dějiny. ISBN 80-86515-15-x).21Nešlo jen o obtížné překročení Ohře 1. listopadu 1310 u Radešova na Loketsku,22ale hlavně o neúspěšný pokus o dobytí Kutné Hory 19. listopadu, nebo uzavřené brány Kolína aodmítnutí měšťanů je králi otevřít 22. listopadu. (Zbraslavská kronika: Chronicon aulae regiae. Praha:Svoboda, 1976. Členská knižnice (Svoboda)str. 222-223).23Počasí 22. listopadu popisuje kronikář slovy „strašná zima spoletujícím sněhem a chladem i mrazem,kterým všechna půda tvrdě ztuhla“(str. 222) resp. „Byla tehdy zima velmituhá, sníh, mráz, jinovatka sledem pokrývaly povrch země“ (tamtéž, str. 223).24Oprobíhajících tajných jednáních mezi příznivci Jana a měšťany blížeZbraslavská kronika str. 223.25Přesně „in castris circa Pragam“.26Listina č. XLI, znění in: Chlumecky, P.:Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae(6.b). Brünn: Nitsch& Grosse, 1854.str. 32.27Zmíněná listina potvrzujeuznání6000 hřiven stříbra zkutnohorské urbury ve prospěch královnyAlžběty (slíbených Jindřichem zKorutan), které budou královně dodány poté, co král Jan dosáhne Prahy.28Přítomnost královny Alžběty na místě listina neprokazuje, scénu, která se měla odehrát 30. listopadu,však barvitě líčí Šarochová včetně Alžbětiny nabídky ubytovat Janovo vojsko ve věnných městech.(Šarochová, G.:Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský: 1.9.1310 : sňatek z rozumu. Praha: Havran, 2002.Dny, které tvořily české dějiny. ISBN 80-86515-15-xstr. 148).

3. 

   Na věžiu brány29zazvonil zvonec30Odporu měšťanů rázem je konecu cesty jásaje hned každý stál31do města vjíždíJan, český král!Vpoklidu uběhly sotvadvaměsícepánové jsou tu zas,ústupky chtějíce.32Spravovat zemi chcem sami a hladce.33Chceme bys vyhnal německé rádce!34Pokoř serytíři, pokoř se králi.Chceš,aby stavové při tobě stáli?Co na tom vladařinechápeš stále?My v Čechách žeremeodbojné krále!Srazil král paty, diplomy vydal35a klidu vcestách do říše hledal.36Mezitím královna intriku chystala,37domnělé sokynimilence38zajala.Od země krále dělila dálka,dvou (vzteklých) českých královen vypukla válka.39Pokoř se rytíři, pokoř se králi,zachránit zemi pospíchej zdáli.40Odprosit královnu, usmířit vdovu,Jindřicha vúřad uvésti znovu41.Promiň mi královno, žezklamal jsem hostyvšak život rytíře není tak prostý.Příkladů já snaduved jsem dost:Pokora není vždyrytířská cnost.29Prolomena(spřízněnými měšťany uvnitř města)byla brána sv. Františka, zvony však zvonily zkostela.30Vpoledne 3. prosince, šlo o větší zvon Týnského kostela nad Ungeltem.31Radostné vítání nového krále Pražany i provolávání slibů míru Janovými vojáky popisuje Zbraslavskákronikastr. 224.32Ve skutečnosti byl zemský sněm, na kterém šlechta předložila své požadavky, svolán na 25. prosince.33Přesné znění diplomů se nezachovalo (pouze těch pro Moravu), šlo však o zásadní omezení královskémoci ve prospěch domácí šlechty. PodrobnějiChaloupecký, V.:Inaugurační diplomy krále Jana z roku1310 a 1311. Český časopis historický. Praha: Historický klub, 1949, roč. 50, čís. 1, s. 69–70.34Znění tohoto článku se zachovalo vnávrhu doručenéhočeskými pány králi, šlo jednoznačně o vykázánícizinců zkrálovských úřadů a jejich převzetí představiteli domácí šlechty.35První zdiplomů zřejmě na konci prosince 1310 během zemského sněmu, druhý, pro Moravu,18.června 1311. Boj šlechty o jejich naplnění však trval dalších devět let.361313 říšský sjezd vNorimberce,Janova kandidatura na římský trůn 1314,tažení proti M.Čákovi 1315.37Ve spojení sVilémem Zajícem zValdeka dosáhli zajetí Jindřicha zLipé, nejmocnějšího muže země avysokého zemského úředníka–podkomořího.38Jindřich zLipé byl také důvěrným přítelem Ambiciózní hradecké královny Alžbětya jejich vztah bylveřejným tajemstvím. KAlžbětě, jako ke své maceše, chovalaEliškaznačné antipatie.39Reakcí na zajetí Jindřicha zLipé byla vpodstatě občanská válka, během které znepřátelené táboryvotevřeném vojenském střetu obsadily královské hrady a téměř rozvrátily zemi.40Král přitáhl do země podporován vojskem Boleslava Lehnického, Balduina a Petra Mohučského anezbylo mu než vyjednávat přímo sJindřichem zLipé, kterému nakonec ustoupil.41Jindřich obdržel úřad nejvyššího maršálka, jeho původní úřad podkomořský obdržel Vok zKravař.