Verše vítěze lopatoklání na Curii 2021

Déšť

Richard, družiník z Rabštejna

Krůpěje deště po líci ti kanou,
vzpomínka na slunce je vzdálená
jako doba, když jsi ještě byla pannou.
Krajina v dešti je oděná,
kap kap kap.

Myšlenky počestných se upínají k Bohu
a kroky pocestných doprovází, Královno, tebe!
Spanilou a krásnou, jestli takto mohu.
Provazce dešťe už svazují zem i nebe,
kap kap kap.

Výprava odpočnout se jala
v zázemí dvorce Chrastavy.
Zdejší správce měl trochu problém,
a kdo ne? Já třeba málo spal, a vy?
A potůčky zurčí,
kap kap kap.

Nocí se ozývá třesk zbraní i hromu.
Zbrojní tvrz odvážně brání, a k tomu
i jiní svá kopí smáčí, což líbí se jak komu,
a z jejich hrotů nejen kapky deště,
kap kap kap.

Vlhká tůňka se pomalu plní mezi dvěma...
...tyčemi nejednoho stanu.
Liják s větrem plachtu prohýbá
a já netěším se až od své lásky vstanu.
Kap kap kap.

Koho z vás hříšné myšlenky vedou do pandořiny komnaty,
měl by vyhledat pomoc ctihodného Hroznaty.
Svěřte se tedy našemu opatu...
(já vím že je to převor! Ale hledám rým na kordulinu lopatu!)
A nervózní pot mi z čela stéká,
kap kap kap.

Ráno se ztrácí v závojích mlhy,
za zpěvu mokré pěnkavy, mokrého kosa a mokré vlhy,
dříve než slunce skrz mraky prorazí ven,
královnin úsměv nám všem prozáří den!
A déšť se vzdaluje,
kap kap kap.