Balada o bystrém Bártovi

Petr z Rožmberka 

Mračna šedivá nad kopcem leží

vojáci královnu v hradišti střeží

z přileb jim stékají pramínky vody

lapkové chystají hrozné všem škody
 

Chtějí zabíjet, loupit a plenit

teď postup takticky hodlají změnit

od noci zkoušejí zmocnit se správce

projít přes hradecké těžká je práce
 

Léčka úspěch by přinésti mohla

za brankou boční se helmice pohla

zátaras odstraní tiše a hladce

nebýti jednoho bystrého chlapce
 

Oštěp v ruce má, vrhat jím umí

lapkové bezmocně na chlapce čumí

cvičil se od rána u hradeb v boji

tím pádem léčka je úplně v loji
 

Hodí oštěpem po prvním muži

odvážné srdce teď v hrudi mu buší

on chrání královnu, dámy i mámu

za skutek hrdinský odměnu dá mu
 

Útok zlotřilý byl by se zdařil,

jenže Bárt oštěpem ten pokus zmařil

hlídku tím přivolal, poplach se volá

díky že byla tu tátova škola!