Radek BLÁHA, Putování po hradeckých středověkých kostelech a klášterech
autor: Mgr. Josef Šrámek
Radek Bláha, Putování po hradeckých středověkých kostelech a klášterech, Balustráda, Hradec Králové 2011, 40 s.
ISBN 978-80-87172-05-3
Rozsahem nevelká publikace pracovníka Muzea východních Čech v Hradci Králové Radka Bláhy, vydaná v regionálním nakladatelství Balustráda, si klade za cíl seznámit širší veřejnost s minulostí středověkých sakrálních objektů v katastru dnešního města Hradce Králové. V úvodní kapitolce Radek Bláha nejprve přehledně pojednává o vzniku města Hradce Králové, jeho vývoji a vzhledu v epoše středověku coby výchozímu bodu, jež má dodat hlavnímu objektu jeho zájmu potřebný kontext. Dále již pojednává přímo o tématu svého studia. Jednu kapitolku věnuje stručnému seznámení s kostely a kláštery, jež stávaly ve středověkém Hradci Králové i na přilehlých předměstích, ty pak v další kapitole zasazuje do struktur fungování městského organismu, když popisuje roli a význam daných institucí v životě města a jeho obyvatel. Nejzáslužnějším oddílem je nepochybně kapitola, v níž se Radek Bláha snaží postihnout vzhled jednotlivých objektů i jejich historii. Bláha eviduje celkem 15 sakrálních objektů (ať už se statutem kostela, kaple, kláštera či špitálu) které byly ve středověkém Hradci Králové a jeho přilehlých předměstích v rozmezí 13. a 14. století založeny a které dnes již ve valné většině neexistují. Bláha zde těží ze své profese archeologa, přičemž ovšem reflektuje v základní míře i prameny písemné, jimiž dokresluje své líčení. Kapitolka závěrečná pak dílem sumarizuje to, co bylo vyřčeno dříve, krom toho však nastiňuje další osudy královéhradeckých duchovenských institucí a objektů až do sklonku 18. století, kdy se osudovou pro hradecké sakrální objekty stala především stavba tereziánské pevnosti.
Pro čtenáře, obeznámeného v základní rovině s rolí Hradce Králové v husitském hnutí, může být překvapivé, že zánik většiny sakrálních objektů nelze klást za vinu utrakvistickému ikonoklasmu. Z Bláhova výčtu vyplývá, že v první vlně zanikly pod vlivem kališnického převratu ve městě roku 1419 kláštery minoritů a dominikánů. Roku 1423 pak byl v důsledku vpádu Jana Městeckého z Opočna a Půty z Častolovic poškozen kostel sv. Anny na Pražském předměstí, přičemž autor nevylučuje ani definitivní zánik komendy německých rytířů (je ovšem otázkou, zda k tomu nedošlo z ekonomických důvodů již před vypuknutím samotných husitských bouří) a dočasný zánik kostela sv. Jakuba a špitálu sv. Anny. Další vlnu zániku hradeckých sakrálních objektů klade autor do roku 1436, kdy kněz Ambrož poručil srovnat ze strategických důvodů se zemí předměstské kostely sv. Petra, sv. Mikuláše a sv. Kříže. Ve 30. letech 15. století byl opuštěn i klášter dominikánek sv. Jiří. Bláha konstatuje, že osudy kostelů sv. Martina, sv. Štěpána, sv. Václava a sv. Vavřince neznáme, prameny pohusitské doby však už o nich nemluví. V pozdním 15. století pak došlo k obnovení některých kostelů, především špitálu sv. Anny.
Bláhova útlá brožurka je zajímavá především tím, že zprostředkovává širokému publiku z řad zájemců o starší dějiny Hradce Králové obtížně dostupné výsledky archeologických výzkumů, jichž je Radek Bláha předním aktérem. Zároveň je titul určitou výpovědí o stavu současného regionálního dějepisectví. Bláhova práce, jež by si nepochybně zasloužila reprezentativnější podobu, i zásadnější rozšíření (prostor nepochybně zůstává, ať už ve vztahu k výpovědním možnostem archeologie, nepochybně pak ve vztahu k pramenům písemným), vychází spíše svépomocí zásluhou občanského sdružení Společnost ochránců památek ve východních Čechách, byť za určitého (blíže nespecifikovaného) přispění Muzea východních Čech v Hradci Králové, Biskupství královéhradeckého a města Hradce Králové. I pohled do přiloženého seznamu literatury palčivě ukazuje, že městu chybí důstojné syntetické zpracování jeho dějin, neboť jakkoliv kvalitní čtyřsvazkové penzum Jaromíra Mikulky z poloviny 90. let nelze označit za dostačující už z toho důvodu, že celý počin skončil jako torzo bez závěrečného svazku, jež měl obsahovat kritický poznámkový aparát a seznam informačních zdrojů. Skutečně vědecká práce s Mikulkovými Dějinami Hradce Králové je tak v podstatě nemožná. Bohužel k zacelení této mezery nepřispívá ani titul Radka Bláhy, ač není na vině autorova odbornost a úsilí. Popularizační funkci však plní dobře a to jistě také není málo.