Hradecký dvůr Alžběty Richenzy

Hradecký dvůr Alžběty Richenzy

Hradecký dvůr ve světle písemných pramenů

Záměrem tohoto článku je podat přehled dochovaných písemných zmínek o osobách reálně se pohybujících v prostředí hradeckého a později brněnského dvora královny vdovy Alžběty Richenzy. O těchto dvorech nemáme téměř žádné informace, které by nám umožnily rekonstruovat je ve smyslu dvorských úřadů, nebo dokonce jejich personálního obsazení. Z dobových kronik sice máme pár zmínek o existenci obou těchto dvorů, ale ani zmínku o jejich velikosti nebo složení. Poodhalit roušku tajemna nám umožňují písemné prameny diplomatické povahy, které pár jmen uvádějí. Přesto ani z nich nelze uspokojivě odpovědět na otázky, jak velké tyto dvory byly, jaké další úřady zahrnovaly a kdo je držel. Při znalosti tří konkrétně vyjmenovaných úřadů, jejichž držitelé jsou v listinách výslovně uvedeni, můžeme předpokládat, že Richenzin dvůr v Hradci a později v Brně se asi příliš nelišil od běžných struktur dvorů českých panovníků, soukromých dvorů jejich královen nebo známých dvorů markrabat a biskupů. Jejich podobu i personální obsazení rozebírají jednotlivé případové studie projektu Dvory a rezidence ve středověku http://www.dvory-a-rezidence.cz/

 

K hradeckému dvoru máme doloženy čtyři úředníky – komořího Bartoše (Bartosius) de Lutzhen (1308) a později ve stejném úřadu Vznata z Lomnice (cca 1317-1318), dále hradeckého purkrabího Macka (Mačka), přezdívaného Mnich (Monachus) a královnina zpovědníka Petra Herborda. Dále známe jmenovitě některé služebníky, a to z druhého Richenzina testamentu a ze závěti královniny služebné Gertrudy. Tito služebníci patřili prokazatelně k jejímu brněnskému dvoru. Není ovšem jisté, zda ještě k předpokládanému reprezentativnímu dvoru, sza společného života s Jindřichem z Lipé, nebo tomu skromnému, který si ponechala po jeho smrti, když se stáhla do ústraní. Lze se domnívat, že minimálně oba iluminátoři, Pešek a Ulrich, sloužili ještě na jejím hradeckém dvoře, kde iluminované rukopisy vznikaly. Dále je v královnině závěti z jejích služebníků bez uvedení jména zmíněn mistr krejčí (unser sneider). Ten byl v době vydání testamentu ve službách synů Jindřicha z Lipé a v závěti je výslovně uvedeno, že si svou službou v minulosti od královny vysloužil statek (dvorec), který mu má být až do jeho smrti ponechán. Současně je v textu zmínka o pohledávce ve výši 50 kop grošů, kterou mají ke královně heroldi v Hradci.

 

 

Bartussius de Luczhen inclite d. Elizabeth, regine Boem. camerarius  (Emler, Regesta Bohemiae  cca 1307). Tedy královnin komoří v době jejího pobytu v Praze coby královny české. V té době je zemským komořím Jindřich z Rožmberka. Srpen 1307 - doba smrti Rudolfa I. Habsburského.

 

Vznat z Lomnice/Bznaeto de Lompnicz camerarius Boh. et. Pol. reginae, viduae Wenceslai II. et Rudolfi, regnum Boh.  (Emler, Regesta Bohemiae, cca 1317)

 

Macek řečený Mnich/Maczko dictus Monachus castellanus castri Greczensis  (Emler, Regesta Bohemiae, cca 1312, dále zmíněn v Mutinově narovnání 1320)

 

Petr Herbord/Petrus Herbordi plebanus in Politz (Polička), capellanus Elizabeth, relictae Wenceslai II. et Rudolfi, regum Boh., canon. Olomouc (Emler, Regesta Bohemiae, cca 1324)

Královnin kaplan, zmíněn roku 1324 v papežském listu, kterým je potvrzen jako kanovník Olomoucký (snad na královninu přímluvu). Přesto ho jako osobního královnina kaplana můžeme předpokládat již pro dobu Richenzina hradeckého panování.

 

Anežka a Velena/Agnesa und Velena ...Agneten und Welenam (CDM VII. 87., cca 1335) Služebné, kterým královna odkázala ve svém testamentu po šesti kopách grošů

 

Adlička/Adliczka …Adliczkam (CDM VII. 87., cca 1335) Služebná, které má být z rozhodnutí královny udělena plná prebenda v klášteře Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně (Kloster Maria Saal in Altbrün). Tento klášter Richenza založila.

 

Markéta/Margareta …Margareten (CDM VII. 87., cca 1335) Služebná, které královna odkázala ve svém testamentu pět kop grošů

 

Zdeněk/Sdenek …Sdenken (CDM VII. 87., cca 1335) Služebný, kterému královna odkázala ve svém testamentu pět kop grošů

 

František/Francek …Francken unsern koche (CDM VII. 87., cca 1335) Osobní kuchař, kterému královna odkázala ve svém testamentu deset kop grošů

 

Ginter …Gunthere unserm wagenknechte (CDM VII. 87., cca 1335) Osobní kočí, kterému královna odkázala ve svém testamentu deset kop grošů

 

Šimon/Symon (CDM VII. 87., cca 1335) Služebný, kterému královna odkázala ve svém testamentu šest kop grošů

 

Ulrich/Oldřich a Pešek …Ulriche moler … Peszko moler  (CDM VII. 87., cca 1335) Královnini iluminátoři, kteří vyzdobili soubor jejích rukopisů. Malíři Oldřichovi odkázala královna šest kop grošů malíři Peškovi snad 20 hřiven grošů s přáním, aby setrval v klášterní iluminátorské dílně.

 

Václav/Wenzeslaws …unsere dieneres Wenzelaws (CDM VII. 87., cca 1335) Královnin zesnulý služebník, jehož dětem odkazuje královna 20 hřiven grošů.

 

Gertruda  ...Gerdrudis famula quondam Serenissime Principis Elyzabeth, Boemie Regine (CDM VII. 106. - 8.2. 1336) Gertruda se ve svém testamentu výslovně uvádí jako služebná zesnulé královny Elišky. V obvyklé formulaci „na radu moudrých, urozených pánů“ jsou uvedena tato jména: Wznathone de Lommnicz (Vznat z Lomnice - dřívější královnin komoří), Gerhardo de Chunstat (Gerhard z Kunštátu) a Hechtone de Rozicz (Hecht z Rosic).

 

 

Jména královniných služebníků jsou v testamentu uváděna ve třetím pádu a tak jsou i citována.

 

In: Emler, Regesta Bohemiae

SOKA Rychnov n. Kněžnou, AM Dobrušky, ič. 2. (tzv. Mutinovo narovnání, 1320)

CDB VII. (87. - cca 1335; 106. - 8.2. 1336)