Projekt Rekonstrukce středověkého panovnického dvora

Projekt středověkého dvora hradecké královny Alžběty Richenzy je postavený na myšlence pokusit se znovu oživit výstavní dvůr této panovnice, která byla podvakráte českou a polskou královnou, aby se jako vdova usadila ve východních Čechách a později na Moravě.  Dvorem jsou myšleni lidé kteří ho tvoří, tedy šlechtici, duchovní, měšťané a služebníci, včetně hostů. Znovuvytvořením dobové hierarchie se pokoušíme rekonstruovat mentalitu středověkých lidí všech společenských vrstev. Zajímá nás problematika všedního života i politika. Zabýváme se příčinami významných politických událostí, jejich důsledky a dopadem na jednotlivé společenské vrstvy. Upřednostňujeme rekonstrukci mentalit před věrnými rekonstrukcemi reálií.

 Hradecká královna, která je nám patronkou i inspirací, je skutečnou historickou postavou, která výrazně ovlivňovala dění v českém království v období let 1300-1335. Její celý titul zněl: královna Alžběta Richenza (Eliška Rejčka), vdova po dvou českých králích Václavu II. a Rudolfu I., někdy královna česká a polská, paní věnných měst Hradce, Chrudimi, Mýta, Poličky a Jaroměře.

Alžběta Richenza se stala českou a polskou královnou roku 1303. Byla dvakrát krátce provdána a po jejích zesnulých manželech jí zůstalo bohaté vdovské věno v podobě pěti významných královských měst. Krátce po svém druhém ovdovění se jako dvacetiletá roku 1308 ujala vlády ve svých věnných městech, z nichž si za své sídlo zvolila Hradec. Vedla zde honosný a nákladný dvůr, jenž zastiňoval i ten pražský. Častými hosty na jejím dvoře byli nejenom přední šlechtici země v čele s nejmocnějším mužem království panem Jindřichem z Lipé, ale i okolní knížata, z nichž nejvýznamnějším byl rakouský vévoda a pozdější římský král Fridrich Sličný a slezský vévoda Jindřich I. Javorský.

Skromnost dobových pramenů, jež si navíc mnohdy vzájemně odporují a z nichž můžeme k tomuto období Richenziny vlády ve východních Čechách čerpat, nám leckdy neumožňuje hodnověrnou rekonstrukci některých událostí, poměrů, osob a jejich postavení v blízkém okolí královny a otevírá tak prostor k hypotézám. Jsme si vědomi, že provést skutečně věrnou rekonstrukci jejího dvora není v našich silách, naším přáním je tedy alespoň se mu přiblížit.