Hradecký dvůr Alžběty Richenzy

Hradecký dvůr Alžběty Richenzy

Vladimír z Wildenberga

Vladimír z Wildenberga, přezdívaný Hatalmáš

Fiktivní postava:

Uherský pán s vztahem k Byzanci: Vladimiros Hatalmas, toho času se svou chotí pán na Wildenberku, kapitán (capitaneus) družiny pána ze Špernaku.

Praděd pocházel z významného rodu ze Soluně, kterou hájil proti křižákům. Ovšem ranila ho střela a byl by zemřel, kdyby se o něj z křesťanské lásky nepostarali špitálníci. Konvertoval ke katolické víře, a velmi se mu to vyplatilo. Do erbu si dal onu požehnanou střelu, jež jej přiblížila nebi. Rodina se katolictví nevzdala ani po tom, co Latinské císařství podlehlo spojeným silám Bulharů a Císařství Nikajského. Po této události přesídlil hatalmasův děd s rodinou (otec Vladimiros měl kolem deseti) do Uher. Otec byl praktický člověk, který miloval koně, a z jejich chovu mu plynuly nemalé zisky. Oženil se s členkou Uherského šlechtického rodu, čímž získal možnost dodávat koně přímo pro uherský královský dvůr. Žije v Jihovýchodních Uhrách, kde se narodí jediný syn Vladimiros. Ovšem, když se naskytla příležitost, tři roky od narození syna, vrací se do Byzance.
  

Mladý Vladimiros zdědí po otci lásku ke koním, ovšem k Byzanci už ne. Umí sice celkem slušně řecky, ale drží se bokem od pravoslavných vrstevníků a stýká se hlavně s latiníky. Matka jej trochu rozmazluje a dává mu vše, po čem zatouží. A pod vlivem uherského jezdce Ondřeje, který jeho rodině slouží jako podkoní, chce mladý Vladimiros zbroj a zbraně. Ondřej totiž Vladimirosovi vyprávěl příběhy a historky o válkách a bitkách.

V 15 letech se rodina vrací do Uher, ovšem na severozápad, poblíž Prešpurku, kde otec získává půdu pro své koně. Jejich bývalá sídla totiž okupují Kumáni. Bohužel Matka krátce po příjezdu umírá a Vladimiros starší se rozhodne syna poslat na zkušenou k místnímu šlechtici z rodu Čáků. Ten je důležitým činitelem královy armády a jeho oddíl má na starosti spížování.

 

V sedmnácti letech se účastní Vladimiros prvního turnaje ve Štýrsku a při hromadné jízdní seči zůstane v sedle jako jediný. Tímto činem si vyslouží mnoho slávy a přízvisko Hatalmas. Kdykoliv se jeho velitel měl účastnit nějakého turnaje, Hatalmas byl pro svou udatnost zván také. Když umírá jeho otec a Hatalmas má převzít své majetky, pověří jen svého příbuzného, aby je spravoval, a dál se radši věnuje bojům jako kapitán ve službách Čáků.
 

Celý špížovací oddíl byl jedno léto na Moravě. Hatalmasův velitel je při vybírání válečných dávek jedné vesnice zaskočen odbojnými vesničany a zabit. Velitel se měl spolu s Hatalmasem zúčastnit turnaje poblíž Uherského Hradiště. Hatalmas se rozhodne jej absolvovat, než se vrátí na své panství a rozhodne se, co bude dělat dál. Tohoto turnaje se účastnil i pán Jakub ze Špernaku, který tou dobou na Moravě najímal zbrojné. Hatalmas jej velmi zaujal svou zdatností. Společně se dohodli, že se Hatalmas stane součástí jeho družiny.

  

Pán ze Špernaku se, jako věrný služebník královny Elišky Rejčky, účastnil jejího turnaje s celou družinou. Hatalmas samozřejmě nemohl chybět. Svou sílu a zdatnost projevil natolik, že zaujal pannu Markétu z Wildenberka, jež mu projevila přízeň. Po nedlouhém dvoření horkokrevný Hatalmas získal nejen srdce panny Markéty, ale také její ruku. Její otec jí věnem dal, na přímluvu pána ze Špernaku, hrad Wildenberk s celým panstvím.