Hradecký dvůr Alžběty Richenzy

Hradecký dvůr Alžběty Richenzy

převor Hroznata

Hroznata, převor benediktinského kláštera sv. Vavřince v Opatovicích nad Labem a blízký důvěrník královny vdovy Alžběty Richenzy, zastávající úřad královnina kancléře.

Osobní web: http://disputatio-historica.webnode.cz/

Kancléř (cancellarius) byl ve vrcholném středověku titul pro představeného významnější kanceláře, který se však, protože patřil k předním dvorským hodnostářům a rádcům svého pána (zejména v otázkách vnitřní i zahraniční politiky – v době Václava II. takto vynikl Petr z Aspeltu), obvykle vlastní kancelářské agendě příliš nevěnoval. Vlastním koncipováním, případně i psaním listin se v takovém případě zabýval notář či pronotář (notarius, secretarius), ať už osobně nebo jen prostřednictvím dohledu nad podřízeným personálem, tzv. koncipisty, písaři, korektory či registrátory. Kancléř byl také součástí panovnické kaple, tj. skupiny duchovních osob, které měly na dvoře na starosti rozličné církevní obřady. Takřka výhradně v rukou církevních osob se kanceláře nacházely až do 15. století. Kanceláře českých královen známe počínaje královnou Kunhutou, manželkou krále Václava I. a matkou Přemysla Otakara II., se jménem matky Přemysla Otakara II. Kunhuty Haličské je spojen tzv. formulář (tj. soubor vzorových písemností, jakýsi stylistický manuál pro chod kanceláře) královny Kunhuty.

    

Benediktinský klášter sv. Vavřince byl založen na samém sklonku 11. století prvním českým králem Vratislavem I. a do jeho zdí byli přivedeni mniši z nejstaršího českého kláštera řehole sv. otce Benedikta, z Břevnova. Prvním opatem se stal dosavadní králův kaplan Ondřej. Klášteru se dobře dařilo, v polovině 12. století se za opata Myslocha budovy opatství dočkaly velkorysé přestavby. Opat Mysloch sám byl v kontaktu se slavným burgundským klášterem v Cluny, odkud do Čech přivezl řádové konstituce. Podle svědectví kronikáře Neplacha, opatovického mnicha, byl ve zdejším klášteře roku 1227 pohřben moravský markrabě Vladislav, syn krále Přemysla Otakara I. Čeští panovníci klášteru opakovaně projevovali svou přízeň a potvrzovali mu jeho privilegia: učinil tak roku 1228 Přemysl Otakar I., roku 1253 Přemysl Otakar II. a roku 1303 Václav II. V roce 1287 nalezl ve zdech opatovického kláštera azyl Záviš z Falkenštejna poté, co byl na cestě do Uher za svatbou na českomoravském pomezí přepaden oddíly Jindřicha z Lichtenburka. V roce 1307, v době bojů o český trůn, pobýval v Opatovicích nad Labem římský král Rudolf I. Habsburský, jenž zde vydal dvě listiny. Byla také vyslovena domněnka, že známé iluminované rukopisy, které královna

Richenza věnovala jí založenému klášteru cisterciaček na Starém Brně (Aula sanctae Mariae), vznikly právě ve skriptoriu benediktinského kláštera v Opatovicích.

    

Autor článků na hradeckydvu.net